Kostely farnosti
Kostel sv. Petra a Pavla v Radotíně
V pamětní knize Antonína Podlahy Posvátná místa (I. díl, str. 266) se o filiálním kostele sv. Petra a Pavla v Radotíně uvádí, že biskup pražský Řehoř postoupil roku 1298 na žádost krále Václava radotínský kostel v plnou pravomoc klášteru zbraslavskému.
Nejstarším známým duchovním správcem v Radotíně byl Heřman (1347-1378).
V 16. století zde působili utrakvisté; posledním je uváděn roku 1582 Jan Kořínek.
Roku 1653 je kostel zmiňován jako farní, příslušející ke klášteru zbraslavskému
a jako filiální jsou k němu vypočítávány kostely v Černošicích, Modřanech, „kaple“ v Chuchli
a kostel sv. Havla; roku 1695 ještě také Mokropsy a Třebotov.
Později byla fara v Radotíně zrušena a přeložena do Třebotova*,
kde roku 1630 klášter zbraslavský zakoupil místní statek. Přesný rok zrušení radotínské fary není znám.
Později duchovní správu v Radotíně vykonávali faráři z Třebotova,
řádoví kněží zbraslavského kláštera, a to až do jeho zrušení.
Poté, co se rozrostla farní osada Třebotov, byli ustanoveni kaplani,
kteří docházeli do radotínské školy vyučovat náboženství,
jednou v měsíci sloužili v Radotíně nedělní bohoslužby a dále zde slavili ostatní liturgii jako svatby,
křty a pohřby.
...(více info)...
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Černošicích
Kostel patřil k Horním Černošicím, které se ve 14. století staly farní vsí.
První písemná zmínka o něm je z roku 1352, kdy platil 9 grošů papežského desátku;
existoval již ale patrně dříve. Nachází se na umělé terase ve svahu nad údolím řeky Berounky.
Jeho vznik patrně souvisí se zbraslavským cisterciáckým klášterem, kterému král Václav II. věnoval řadu vesnic,
především v okolí dolní Berounky, včetně Horních i Dolních Černošic.
Tím vzniklo jádro klášterního panství, jehož součástí zůstaly Horní i Dolní Černošice,
s výjimkou husitského období, až do zániku feudalismu. Fara byla v Černošicích až do roku 1630,
kdy zpustla a obojí Černošice byly přifařeny k Třebotovu.
...(více info)...
Kostel sv. Martina v Třebotově
Nejstarší zmínka o třebotovském kostele pochází z roku 1352 (kostel byl však pravděpodobně postaven již kolem roku 1300),
tehdy již byl farním.
Starý kostel však potřeboval časté opravy a tak bylo v roce 1865 rozhodnuto o stavbě kostela nového.
3. dubna 1866 se konala poslední mše a rozloučení se starým kostelem. Ihned bylo započato bourání.
Pod dlažbou bylo nalezeno mnoho kostí z mrtvol zde někdy pohřbívaných a dva náhrobní kameny.
Jeden pískovcový, ale velmi poškozený byl ponechán pod dlažbou. Prý na něm byly zobrazeny dvě sestry,
původní majitelky Třebotova. Druhý náhrobní kámen z mramoru byl vsazen do předsíně kostela.
Je na něm zachovaný nápis, který mimo jiné říká, že r. 1607 zde byl pochován urozený pan Jan Kalenda Statenitz z Kosoře.
Nový pseudorománský kostel byl posvěcen 9. října 1875 kardinálem Bedřichem Schwarzenbergem.
...(více info)...
Kostel Všech Svatých ve Slivenci
Roku 1253 byl Slivenec darován řádu Křižovníků. Křižovníci vybudovali ve vsi rozsáhlý církevní statek a také kostel Všech Svatých.
Kostel Všech Svatých je raně gotická stavba nacházející se na někdejší návsi uprostřed obce. Nejstarší část kostela pochází ze 13 století. V roce 1693 byla přistavěna předsíň a v roce 1889 byly provedeny úpravy podle návrhu Antonia Barvitia.
Presbyterium je uzavřeno pěti stranami osmihranu a nemá žádné vnější opěrné sloupy.
Samotné presbyterium snad dříve sloužilo jako kaple a loď byla postavena později.
Zastropení je řešeno pomocí žebrového klenutí. Žebra klenby jsou velmi mohutná,
z klenutí výrazně vystupují a uprostřed klenby jsou spojena dvěma kulatými svorníky s motivy beránka a vinné révy.
...(více info)...
Kostel sv. Anny v Kosoři
Kostel sv. Anny v Kosoři, tradičně označovaný jako „kaple“, je součástí „Kosořského dvora“, historické prebendy „prvního panovníka – kustoda“ této kapituly. Kostel i dvůr jsou vlastnictvím Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Správou in spiritualibus je duchovní správa v Třebotově, správcem in materialibus je probošt vyšehradské kapituly. Kostel sv. Anny v Kosoři je zapsán v seznamu nemovitých kulturních památek.
Objekt je barokní, postavený na starším základě někdy kolem roku 1722 děkanem kapituly Janem Václavem Ditrichem z Lilienthalu.
Stavba byla opravena v roce 1818 a komplexně zrekonstruována při přestavbě Kosořského dvora v roce 1908,
takže dnes tvoří součást čp. 1 a čp. 2 (o rozloze 7200 m2).
...(více info)...
Kostel sv. Kateřiny v Chotči
Raně barokní stavbu z let 1697-1699 nechal vystavět patrně podle staršího návrhu
J. B. Matheyho tehdejší majitel Chotče Bílek z Billenberka, děkan, s použitím zdiva z kostela ze 16. století.
Nový kostel se vyznačoval vysokými, štíhlými věžemi.
Do pravé věže 31. května roku 1856 udeřil blesk, věž a střecha začaly hořet a část věže se zřítila.
Zřícené zdivo roztříštilo krycí desku chrámové hrobky,
odtržené a na zem spadlé víko rakve odkrylo mumifikovanou mrtvolu správce velkostatku a zároveň strašlivé poznání.
Na kost sedřené prsty nebožtíka přesvědčily lidi, že nebožtík byl pochován zaživa.
...(více info)...
Kaple sv. Jana Křtitele v Holyni
Holyňská kaple zasvěcená sv. Janu Křtiteli je jednolodní novorománská zděná stavba z roku 1861. Dala ji postavit místní rolnice vdova Marie Novotná. Kaple byla benedikována (posvěcena) dne 22. prosince roku 1861.
V severní a jižní podélné stěně kaple jsou umístěny vždy dva sdružené okenní otvory bez výplně.
Nadpraží okenních otvorů je klenuté. Podélné stěny jsou u okapu zakončeny profilovanou římsou.
Ze západní štítové stěny vystupuje rizalit, ve kterém je umístěn vstup.
Rizalit je zakončen trojboce zalomenou profilovanou římsou. Ve vrcholu střechy rizalitu je umístěn kříž.
Dveřní otvor s nadsvětlíkem je lemován kamenným ostěním.
Nadsvětlík má lunetový tvar a od dveří je oddělen překladem, který je tvořen jedním kamenným kvádrem.
...(více info)...